Škola od války do roku 1968
Podmínky k výuce v letech poválečných nejsou z mnoha důvodů ideální. Ve školství se projevuje nedostatek učebnic a sešitů a ani docházka dětí není nejlepší. Z důvodu úbytku pracovních sil v důsledku stěhování obyvatelstva do pohraničí, musí děti často pomáhat rodičům při podzimních pracích na poli (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1940-1965, s. 78).
Poválečné poměry se vyznačují i špatnou úrovní ošacení a obutí žáků. Není výjimkou, že děti chodí do školy v botách svých rodičů nebo do školy nechodí vůbec, protože nemají boty žádné. V těžké situaci se snaží vypomoci národní výbor, který některé boty daruje a některé prodává. Vypomáhá i Okresní péče o mládež v Litomyšli a přiděluje ošacení a obuv z darů UNNRA (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1940-1965, s. 82). Tato organizace není jedinou, která školu podporuje hmotnými dary. Od amerického červeného kříže dostává škola velké množství drobných dárků s doprovodnými dopisy a fotografiemi (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1940-1965, s. 102).
Po válce nastává v újezdské škole velký nedostatek učitelstva. Na své původní místo ředitele se v září 1945, po zproštění z funkce okresního školního inspektora, vrací do Újezdu Jaroslav Vaňásek. Nepobývá zde ovšem dlouho. Ze zdravotních důvodů vzápětí žádá dovolenou a po ní se stává pedagogickým referentem u Ústřední péče o mládež v Praze (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1940-1965, s. 79). Ředitelem školy tedy nadále zůstává Jan Valný, který se v této funkci střídavě vyskytuje od roku 1941.
Zajímavé opatření, které lze postřehnout ve školní kronice, a které se týká výukových metod na škole v Dolním Újezdě, se vztahuje k poválečnému období. Konkrétně se jedná o školní rok 1945–1946 a zde prameny udávají existenci dvou studijních větví měšťanské školy: větev latinskou a větev technickou. V tomtéž roce je však latinská větev zrušena pro nezájem žáků a otevřena je proto pouze technická (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1940-1965, s. 78).
V důsledku zavedení nového školského zákona se od 1. září 1948 připravuje též rozdělení správy školy zvlášť pro obecnou a pro měšťanskou. Je vypsán konkurz na místo řídícího učitele na škole I. stupně. Počínaje školním rokem 1948–1949 má tedy národní škola samostatné vedení a v budově ji je přiděleno přízemí. Začíná si psát svoji kroniku a ředitelem se stává učitel Stanislav Radimecký (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1940-1965, s. 121–123).
Ve školním roce 1951–1952 právě národní školu postihla onemocnění různého druhu. Zasažen byl mimořádně velký počet žáků a téměř všichni byli napadeni spalničkami, planými neštovicemi a zarděnkami (SOkA Svitavy, f. Kronika Národní školy v Dolním Újezdě 1948-1953, s. 16–17).
Od školního roku 1953–1954 vzniká novým školským zákonem o školské soustavě a vzdělávání učitelů osmiletá střední škola (Somr, 1987, s. 306.
Četba knih coby mocný činitel ve výchově dítěte je vyzdvižena v článku ze školních novin z 12. prosince 1955. U této příležitosti se také poukazuje na knihy nevhodné pro děti. Zmiňují se zejména knihy používající satiru a ironii. Děti, jež mají 13–14 let, nemají údajně schopnost pochopit takto zabarvenou četbu a její účinek je potom právě obrácený. Jako vhodná náhražka se obecně žákům doporučuje četba knih namísto hry v karty, kterou dětem, dle školního plátku, nelze trpět (Zprávy ze školy, 1955).
15. prosince 1960 Národní shromáždění ČSSR vydává další školský zákon o soustavě výchovy a vzdělávání. V důvodové části se výchova jednoznačně označuje za věc celé společnosti, pod přímým vedením školy. Školní rok na újezdské škole tento nový zákon, dle zápisu v kronice, ovlivňuje přeměnou dosavadní osmiletky na základní devítiletou školu a způsobuje její obsahovou přestavbu (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1940-1965, s. 275).
Školního roku 1965–1966 se provádí pokus o individuální přístup k žákům při „učebně-výchovné práci“. Jsou učiněny pokusy o vnitřní diferenciaci jako příprava na diferenciaci vnější, která se má na škole experimentálně provádět roku příštího. Nakonec se školou realiuje varianta „B“, takže žáci 9. tříd se mají diferencovat v českém jazyce a matematice do studijní a praktické skupiny (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1965-1985, s. 6).
Další krok ke zvýšení individuální péče o žáky probíhá i příštího školního roku, kdy je ředitel školy Jan Valný oceněn prezidentem republiky propůjčením státního vyznamenání „Za vynikající práci“. Je spuštěn experiment s prováděním vnější diferenciace v matematice a českém jazyce. Podle záznamů ve školní kronice nejednoznačné výsledky ukazují, že testovaný způsob nesplňuje očekávání (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1965-1985, s. 12).